Historie kina v Bystrém
Historie kina ve městě Bystré sahá do třicátých let dvacátého století. Přes různé problémy spojené s výstavbou, válkou a klesající návštěvností v devadesátých letech je doposud plně funkčním kinem s pravidelným provozem a svojí vlastní dramaturgií.
Cílem této seminární práce je zmapovat v rámci rozsahu práce historii kina v Bystrém a shromáždit dochované archivní materiály. Vzhledem k pohnuté historii a tomu, že původní kino provozoval Sokol, který v původní podobě již neexistuje a nikdo z pamětníků či tehdejších funkcionářů již nežije, jsou informace z tohoto období hůře dostupné.
Podle dostupných informací dosud nebyla žádná práce o kinu Bystré zpracována.
Státní okresní archiv Svitavy bohužel nearchivuje žádné materiály z historie kina v Bystrém. Jediným nalezeným archivním materiálem se tedy stala technická zpráva, která byla uložena v archivu města Bystré a která sloužila jako důvodová zpráva k získání investice na vybudování kina.
Klíčovým zdrojem tedy byl rozhovor s pamětníkem – amatérským historikem města Bystré, panem Zbyňkem Unčovským, který stavbu původního kina zažil jako řadový člen Sokola. Dalším zdrojem je pak rozhovor s provozovatelem současného kinosálu, panem Jaroslavem Hanusem.
Zajímavým fenoménem, který poznamenal město Bystré, bylo natáčení tří filmů Vojtěcha Jasného (Všichni dobří rodáci (1968), Česká rapsodie (1969) a Návrat ztraceného ráje (1999)). Stopa tohoto filmového prožitku je v Bystrém doposud přítomna, a proto je tomuto fenoménu věnována zvláštní kapitola.
Je velmi pravděpodobné, že mezi pozůstalými nebo nejstaršími občany města Bystré existují další zajímavé materiály, které by mohly práci doplnit, jejich získání a zpracování je však záležitostí dlouhodobějšího výzkumu.
Počátky kina v Bystrém
Ve třicátých letech dvacátého století žilo město Bystré bohatým kulturním životem. Jeho hlavním těžištěm byl divadelní spolek, který provozovala kulturní sekce Sokola. V rámci plánů na stavbu vlastní budovy pro potřeby tělovýchovné jednoty měl vzniknout kromě tělocvičny i sál pro potřeby divadelního spolku. Tento sál měl zároveň sloužit jako kino, jehož provozem by Sokol vydělával na svoji činnost.
První rozpočet počítal s částkou 700 000 Kč na celou budovu. Při schvalování Českou obcí sokolskou však byl tento projekt zamítnut z důvodu nízkého finančního krytí místní jednotou Sokola, které činilo pouze 40 000 Kč. Místní Sokolové si ale vzali úvěr na svoje soukromé majetky, za který v roce 1932 sokolovnu vybudovali. Finančně se projekt zaplatil již v roce 1947, protože díky omezení možnosti zábavy za druhé světové války bylo kino pravidelně zaplněné obyvateli Bystrého i okolních vesnic a bylo velmi výdělečné.
Budova sokolovny má netradičně řešenou dispozici, kdy tělocvična je v prvním patře, v přízemí je zmiňovaný divadelní sál, který zároveň sloužil jako kino. Součástí budovy bylo rovněž občerstvení, které bylo otevřeno před představením.
Kino v sokolovně mělo až do svého zániku neobvyklý způsob projekce. Plátno na rámu se před představením instalovalo do prostoru opony divadla, promítačka byla umístěna v prostoru za jevištěm. Tato zpětná projekce umožňovala jednak snadnou přestavbu divadla na kino a jednak v případě populárních představení rozšíření kapacity z 200 osob na 300 tím, že část publika seděla v jevišti. Zadní část jeviště rovněž sloužila dětem a mládeži ke zhlédnutí nepřístupných filmů. K tomu využívali bočních vchodů po zahájení představení a představení sledovali ukrytí v kulisách. Pokud byl film opatřen titulky, používali kapesní zrcátka k obrácení obrazu.
Kino bylo budováno jako zvukové, promítalo 16mm filmy. Ve svých počátcích konkurovalo zavedenému divadelnímu ochotnickému spolku a dalším aktivitám. V Bystrém se divadlo hrálo průměrně jednou za měsíc, představení v kině před a po válce 2x týdně. Za druhé světové války hrálo kino 3x týdně. Představení začínala v 15 hodin v případě dětského nebo dětem přístupného filmu, večerní představení začínalo ve 20 hodin.
V prvních letech provozu kina často docházelo k výpadkům elektrické energie. V tomto případě lidé přinesli svíčky a zpívali až do ukončení výpadku. Pokud však výpadek trval příliš dlouho, projekce nepokračovala.
Program kina byl vyvěšován na plakátech po Bystrém. Plakát obsahoval program na 2-3 týdny dopředu, obsahoval název filmu a jeho krátkou anotaci.
V okolí bylo nejbližší kino v Poličce a v Olešnici. V pozdější době v okolí vzniklo kino v obci Rovečné.
Kino za druhé světové války
Důležitou roli hrálo kino v Bystrém za druhé světové války. Jednak se stalo jediným kulturním vyžitím pro Bystré a okolí, jednak tvořilo přirozené centrum Čechů žijících na okraji svitavské enklávy (Jedlová, Stašov, Radiměř apod.). Němci zpočátku do kina v Bystrém chodili, po začátku druhé světové války však v Jedlové vzniklo německé kino, které se stalo centrem německé komunity.
V kině v Bystrém se pravidelně vyprodávala představení českých filmů, návštěvnost dosahovala 300 osob na představení.
Nové kino
Po roce 1967 začalo město Bystré uvažovat o stavbě nového kina. Motivací bylo hned několik. Hlavním důvodem byla technická zaostalost kina v sokolovně, dalšími pak lepší kontrola nad kinem a také záměr vybudovat kulturní středisko na bývalých farních pozemcích. Z plánované stavby kulturního střediska se dostavělo pouze kino, jiné stavby byly pouze zahájeny.
V ekonomickém odůvodnění stavby z roku 1967 bylo plánováno zvýšit počet představení ze 178 na 212 a cenová diferenciace vstupného podle atraktivity a formátu filmu. Rovněž se počítalo se zvýšením tržby z 34 678 Kčs na 153 676 Kčs. Hlavním argumentem pro toto zvýšení tržeb bylo zatraktivnění kina díky možnosti promítání filmů v širokoúhlém formátu, což bylo možné jen v několika kinech v okrese.
Samotné nové kino bylo postaveno v rámci „Akce Z“1 v roce 1972. Od té doby přestalo kino v sokolovně promítat a vzhledem k zániku ochotnického divadla začal jeho sál bez využití chátrat.
Prvním promítaným filmem byla Zlatá svatba. Ve svých počátcích hrálo Kino Bystré na novém místě do měsíce 20 představení pro dospělé a 2-4 představení dětská. Promítalo se ve středu a pak v pátek, sobotu a neděli, vždy tři představení jednoho filmu. Dětská představení probíhala v neděli v 10 hodin dopoledne. Návštěvnost kina byla veliká, pravidelně bylo vyprodáno.
Kino ekonomicky spadalo pod město, do roku 1990 mělo vedoucího, dva promítače, biletáře a uklízečku. Výběr filmů byl dán nabídkou Ústřední půjčovny filmů a kvótami pro uvádění filmů z východního bloku a západních filmů.
Po roce 1990 se několikrát uvažovalo o zrušení kina z ekonomických důvodů, ale přesto se v současnosti stále hraje, a to pravidelně jednou týdně v pátek. V létě se koná filmový festival. Všechny projekce jsou soustředěny do jednoho týdne a snaží se nalákat diváky na atraktivní filmy. Mimo festival o prázdninách současná dramaturgie kina zařazuje jen velmi atraktivní filmy s předpokládanou vysokou návštěvností.
Kino má čtyři zaměstnance na vedlejší úvazek, kteří se starají o jeho provoz. Program sestavují zaměstnanci kina na základě nabídky všech distributorů s ohledem na předpokládanou návštěvnost. Zaměření programu je na mládež kolem 20 let, kteří tvoří většinu návštěvníků. Průměrná návštěvnost je 60 diváků, několikrát do roka je kino vyprodané (většinou jde o filmy, které mají masivní reklamu v televizi). Většinu návštěvníků tvoří obyvatelé Bystrého. U atraktivních titulů tvoří obecenstvo i obyvatelé Poličky, neboť cena vstupného je velmi ekonomická.
Propagace představení probíhá na www stránkách obce Bystré (www.bystre.cz) a na dvou nástěnkách (před kinem a před radnicí).
Návštěvnost kina a ceny vstupného
I přes neustálý pokles návštěvnosti ve většině kin se v Bystrém průměrný počet diváků udržuje stále mírně nad 60 diváky na představení. Ve statistikách za poslední dva roky jsou zahrnuty i dvě školní představení, která bývají vyprodána.
Ceny vstupného začínaly na 3–5 korunách u domácí produkce, u zahraničních filmů 6–9 Kč. Postupné zvyšování ceny vstupného kopírovalo vývoj mezd v ČR. Vstupné v roce 2010 činí 40 Kč.
V porovnání s údaji z roku 1993 je průměrná návštěvnost představení podobná. Celková návštěvnost kina byla nejmenší v druhé polovině devadesátých let.
Technické vybavení kina
Kapacita kina je 220 osob. Kino od roku 1972 neprodělalo žádnou stavební rekonstrukci mimo rekonstrukce sociálního zařízení.
V současné době má kino dvě 35 mm promítačky Meopta MEOS 5 XB, které v 90. letech prošly renovací a mají automatické spouštění. Dalším vybavením je uhlíková promítačka na svitky, která sloužila na promítání mezititulků a reklam. V současné době se však již nepoužívá. Do budoucna se uvažuje o technické modernizaci kina a pořízení digitálního projetoru.
Filmy Vojtěcha Jasného v Bystrém
Natáčení filmu Všichni dobří rodáci byla pro město Bystré velká událost. Film se natáčel postupně v průběhu celého roku 1968, ve filmu účinkovalo přes 300 místních lidí, herci bydleli v rodinách místních obyvatel. Po natáčení se v Bystrém konalo několik předpremiér, které byly vždy vyprodané a pokaždé byly zakončené potleskem. Všech předpremiér se Vojtěch Jasný účastnil. Pro místní obyvatele to byla první možnost vidět celý film a zjistit, o čem se točilo, protože i když lidé byli účastni natáčení, celý scénář měl k dispozici pouze pan Unčovský2, který byl v té době režisérem ochotnického divadla a spolupracoval s Vojtěchem Jasným při obsazování vedlejších rolí a kontaktech s místními obyvateli.
Za natáčení kontroverzního filmu byl postižen z místních obyvatel pouze jeden policista, který za účast na natáčení dostal výpověď ze služby. Po zakázání filmu za normalizace se film šířil pouze na kazetách VHS, ovšem pouze mezi částí obyvatelstva. Obyvatelé města Bystré nesli tuto cenzuru velmi těžce, protože se na filmu podíleli a cítili k němu citovou vazbu.
V roce 1990 se konala slavnostní projekce, kterou pořádala Československá strana zemědělská a místní JZD pod názvem „Všichni dobří rodáci po 20 letech“. Projekce měla velkou návštěvnost, pro většinu diváků však byl film spíše připomínkou současných i již nežijících sousedů a příbuzných.
Dalším filmem natočeným v Bystrém byl poslední předexilový film Vojtěcha Jasného Česká rapsodie, který se u nás nepromítal a byl zapůjčen NFA na projekci v rámci předpremiéry filmu Návrat ztraceného ráje.
Poslední film Vojtěcha Jasného, Návrat ztraceného ráje, se v Bystrém rovněž setkal s vřelým přijetím, především ale proto, že v něm opět účinkovali místní lidé. Zájem o představení byl takový, že během hodiny byla vyprodána čtyři představení. Film v kině Bystré vidělo celkem 1 097 diváků.
V současné době je odkaz natáčení v Bystrém stále patrný, ročně navštíví Bystré přibližně 200 návštěvníků, kteří se zúčastní prohlídky míst, kde byl film Všichni dobří rodáci natáčený.
Závěr
Seminární práce nastínila vývoj Kina Bystré od počátku až po současnost. Kromě historického vývoje kin v obci zmiňuje i vliv fimů Vojtěcha Jasného v obci natáčených. Vetšina badatelů se věnuje pouze filmům tohoto režiséra a historie místního kina zůstává opomenuta.
Vzhledem k absenci archivních materiálů se jedná o první pokus o zpracování místní filmové historie. K jejímu hlubšímu poznání by byl nutný rozsáhleší výzkum a sběr primárních zdrojů orálních i ze soukromých sbírek.
Zdroje
UNČOVSKÝ, Zbyněk: 28. ledna 2011 (Bystré), rozhovor vedl Marek Waldhans
HANUŠ, Jaroslav: 28. ledna 2011 (Bystré), rozhovor vedl Marek Waldhans
Osobní fond Zbyňka Unčovského
f. Rodinné fotoalbum [nezpracováno]
Osobní fond Jaroslava Hanuše
f. Návštěvnost kina Bystré 2008-2010 [nezpracováno]
Oficiální stránky města Bystré
Archiv města Bystré
f. Materiály ke stavebnímu povolení kina Bystré [nezpracováno]
Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli
dopis SOAZ-115/SY-2011
1„Akce Z“ - pesudodobrovolná aktivita občanů v komunistickém Československu, která měla zvelebovat životní prostředí obyvatel, často doháněla chyby plánování nebo nedostatek finančních prostředků na zajištění občanské vybavenosti.
2Otec pana Zbyňka Unčovského
0
komentářů
neděle 2. října 2011
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)